Programování v PHP - 1.díl - Úvod

18. 6. 2012 Milan Suk PHP Žádný komentář 783

Programovací jazyk není vskutku jazyk z rodiny .Net. Ovšem používá se natolik často, že si určitě zaslouží pozornost i na tomto webu, ať třeba kvůli tomu, že je v tomto jazyce napsán. V tomto úvodním díle si představíme, co to jazyk PHP je a naprogramujeme si tradiční hello world.

O jazyku

O tomto pouze krátce. PHP je tedy skriptovací jazyk pro tvorbu dynamických webových stránek. Vznikl někdy v roce 1994. Používá syntaxi jazyka C, díky čemuž je také oblíben u mnoha programátorů jen kvůli C-like syntaxi. Pro běh jazyka je potřeba nainstalovaný Apache, ovšem pokud spouštíte PHP na vlastním počítači, používají se většinou připravené balíčky, které zahrnují dále např. databázi MySQL apod.

Jazyk PHP je interpretovaný, což znamená, že se nekompiluje. To znamená, že stačí stránky vytvořit např. v notepadu, nahrát na nějaký server podporující PHP a aplikace poběží bez jakýchkoli předchozích překladů.

Jak to funguje

Dynamické zobrazování na stránkách funguje následovně. Uživatel provede na stránce nějakou akci (např. klikne na tlačítko). Na serveru se na základě toho nějak upraví výsledná HTML stránka a celá se potom zašle pět klientovi. Zde je patrný rozdíl mezi serverovými a klientskými scripty. Klientské scripty (např. Javascript) totiž probíhají pouze na straně klienta. Výsledek takovýchto scriptů vidí pouze uživatel ve svém prohlížeči. Právě díky tomu nelze s pomocí Javascriptu např. měnit soubor, či přistupovat do databáze.

Co budu potřebovat

Snažím se veškeré informace psát tak, aby byli pochopitelné prakticky pro každého, ale jsou i jisté hranice. Čtenář by měl na dobré úrovni ovládat jazyk HTML, CSS a výhodou je např. Javascript. Pokud nemáte jiné předchozí znalosti programovacích jazyků, nevadí, programování se bude právě zde vysvětlovat, ovšem pokud jste pracovali např. s jazykem C, tak máte půlku cesty v kapse.

Abychom mohli PHP skripty spustit na našem PC, potřebujeme mít nainstalované Apache (nebo jiný HTTP server, ale tento je nejčastější) a podporu pro PHP na tomto serveru. Mnohem častěji se ovšem využívá již vytvořených balíčků, které vám kromě serveru nainstalují i další potřebné věci a nemusíte se o další starat. Osobně doporučuji balíček XAMPPhttp://www.apachefriends.org/en/xampp.html. Potom budeme naše soubory s PHP scripty umisťovat do C:/xampphtdocs/. Spustit je budete moci pomocí jakéhokoli webového prohlížeče při zadání adresy http://localhost/.

S chutí do toho

Při programování aplikací v jazyce PHP si bez větších problémů vystačíme s obyčejným poznámkovým blokem v operačním systému Windows. Ovšem existuje řada speciálních editrů, které dokáží velice zpřehlednit zrdojový kód, tzv. zvýrazňovat syntaxi. Jeden z velice dobrých editorů je PSPad. Je to editor, který umí pracovat s velkou spoustou formátů a navíc je zdarma. Dále již obsahuje např. vestavěný FTP klient a mnoho dalších.

Jak jsme již řekli, zdrojové kódy se nekompilují, čili není třeba žádných překladačů a soubor, jak se vytvoří, tak se i publikuje na webový prostor. Stránky obsahující  PHP scripty se musí ukládat s příponou .php (či .php3, .php4, .php5 a možná ještě další).

Při používání jazyka PHP se vyhází ze základní HTML stránky. Vytvoříme si základní strukturu stránky v HTML. Scripty PHP se potom vkládají jako kusy kódu mezi tagy <?php a ?> přímo do stránky. Jak to tedy potom vypadá :

<p>Nějaký kus <strong>HTML</strong></p>
 <?php
  // a nějaký kód PHP
 ?>
<p>a opět HTML kód</p>

V této chvíli ovšem přichází jeden problém. Jelikož si PHP můžeme vložit prakticky kamkoli, můžu vznikat tzv. spaghetti code. To je kód, který je nacpán do jednoho souboru hlava nehlava a navíc se míchá vzhled s daty a je to celkově nepřehledné. Postupem tohoto seriálu se vás budu pokoušet vést k tomu, abyste takovýto kód nevytvářeli.

Funkce

Funkcemi se budeme zaobírat sice až v pozdějších dílech, ovšem svou pozornost si zaslouží již zde. Protože je PHP jazyk původně procedurální (tj. využívá procedury a funkce), veškeré procesy na stránce se většinou řídí funkcemi. Už je obyčejný vstup se řídí, pro nás nyní zásadní, funkcí echo(). Co to funkce vlastně je? Funkce je soubor příkazů, které jako celek vykonávají nějakou funkci, nebo vrací nějaký výsledek .(POZN.: Funkci, která nevrací výsledek se říká procedura.)

Funkce dále může mít nějaké parametry (nebo se označují jako argumenty, nebo jednoduše proměnné ve funkci). To jsou nějaké hodnoty, se kterými funkce bude pracovat, aby mohla vrátit požadovaný výsledek. Tyto argumenty se zapisují do závorky za název funkce. Funguje to podobně jako v matematice, představme si, že máme funkce f(x) = 3x + 2. Pokud za x dosazujeme hodnoty dostáváme potom lineární funkci s hodnotami např. f(2) = 8; f(3) = 11; f (4) = 14 atp. V programovné funkci můžeme těchto paramtrů mít i více. Potom se tyto parametry oddělují čárkou. Nezpomeňme, že na konci musí být středník (;), ostatně jako za každým příkazem v jazyce PHP.

[název funkce]([argument], [argument], ...); 

Hello world

Nyní k samotné funkce echo. Funkce echo() vypíše do stránky text, který zadáte jako argument mezi závorky. Text je vždy typu string (sekvence znaků) a tento text se vždy musí zapisovat mezi uvozovky. Pro vypsání klasického hesla Hello world bychom tedy použili následující kód :

<?php
 echo("Hello world");
?>

A ještě jednou, co že se to vlastně stalo? Na serveru se zjistilo, že ve stránce jsou php scripty. Narazilo se na funkci echo() a tato funkce se provedla. No a v místě, kde jsme umístili PHP script se tedy vypsal i text Hello world.

Procedurální nebo objektový

Výše jsme zmínil, že je PHP procedurální jazyk, ovšem někdo by mohl řící, že je to jazyk objektově orientovaný. Oba výroky jsou pravdivé. Jazyk PHP je totiž původně strukturově orientovaný, ovšem postupem vývoje mu byly vytvořeny i objektové moduly, takže lze využívat i objektově orientovaného programování.

A co, že to je ?

Strukturovaný jazyk je takový, který využívá funkcí a procedur. Objektově orientovaný jazyk je zase takový, který za základ bere objekt. Tento pomyslný objekt má potom svoje vlastní funkce (v této terminologii metody, ovšem je to takřka totéž), vlastnosti atd.

Závěr

To je k tomuto dílu vše. Můžete si vyzkoušet kombinovat HTML a PHP. Dále zformátovat texty vypsané pomocí funkce echo, nebo celou stránku generovat pomocí PHP. V dalším díle tohoto seriálu si řekneme něco o proměnných a vytvoříme si první webovou aplikaci.



Aktuálně

  • 3. 6. 2013 - Nový vzhled webu

Code Snippety

Komentáře

Statistiky

  • TOPlist