Tvoříme webové stránky - I. - Úvod

14. 6. 2013 Milan Suk HTML Žádný komentář 944

V seriálu TvoÅ™íme webové stránky si od naprostých základů až po samotné publikování ukážeme tvorbu webových stránek. Hlavními tématy bude samozÅ™ejmÄ› jazyk HTML, kterému se budu vÄ›novat v nÄ›kolika prvních dílech, dále CSS, pÅ™ičemž ve spojení s jazykem HTML si vytvoÅ™íme fungující prototyp webové stránky. Na tento seriál plánuji navázat seriálem o jazyce Javascript. Zde si nejdÅ™íve ukážeme základní struktury a programové postupy, dále praktické využití Javascriptu a dominantní částí bude také použití knihovny jQuery.

V tomto prvním díle si Å™ekneme nÄ›co málo o samotném jazyce HTML, pÅ™edstavíme si nÄ›které editory, které nám tvorbu stránek usnadní a nakonec si ukážeme, jak syntaxe HTML vypadá.

Jazyk HTML

Jazyk HTML je zkratka pro HyperText Markup Language. Je to značkovací jazyk založený na jazyku SGML. Dalším pÅ™íkladem jazyka, který je odvozený od SGML, je napÅ™íklad XML. Pokud již znáte XML, HTML bude procházka růžovým parkem. HTML je totiž do důsledku pÅ™esnÄ›jší deklarace XML.

S první verzí (HTML 0.9) pÅ™išel Tim Berners-Lee. První verze tohoto jazyka byla vyvinuta společnÄ› s editor HTML stránek a prvním plnohodnotný webovým prohlížečem WorldWideWeb. Systém byl využíván ve výzkumném stÅ™edisku v Cernu. Bylo možno prakticky jen jednoduché formátování textu. V dalších verzích možnosti jazyka HTML rostly a dnes (vezmÄ›me verzi HTML5) tu máme plnohodnotný ale pÅ™eci poÅ™ád jednoduchý způsob jak formátovat text na webových stránkách. SamozÅ™ejmÄ› nemůžeme hovoÅ™ít o nÄ›jakám jednoduchém formátováním textu. Webové stránky jsou dnes tak komplexní systémy, že napsat podle standardu, správnÄ› dynamicky (Javascript, popÅ™. servervý PHP) a k tomu graficky pro uživatele pÅ™ívÄ›tivnÄ› webovou stránku znamená studium, zkoušení, studium, zkoušení,...

Jak to funguje

Nastává otázka, jak vlastnÄ› webové stránky ve vztahu k webovému prohlížeči fungují. Celá akce započnu po zadání požadováné adresy a stisku tlačítka Enter (či stisku na hypertextový odkaz) ve vašem oblíbeném prohlížeči. Prohlížeč (na stranÄ› klienta) zpracuje uživatelský dotaz a na cílový server odešle požadavek pro cílová data. Server požadavek pÅ™íjme, zpracuje a zpÄ›t pošlu odpověď s požadovanými daty. To celé se dÄ›je na tzv. HTTP protokolu. To je celosvÄ›tovÄ› rozšíÅ™ený a uznávený protokol sloužící na výmÄ›nu dokumentů. Problém HTTP je, že odeslaná data nelze nÄ›jak šifrovat. Proto se dnes setkáte také s bezpečnÄ›jší alternativou HTTPS, která používá navíc protokol TLS (jeho pÅ™edchůdce SSL) , který umožňuje šifrování dat.

Je to velmi jednoduše Å™ečeno, ale jde o to, aby si čtenáÅ™ udÄ›lal nÄ›jaký pÅ™ibližný pohled na to, jak web funguje.

Editory

HTML se nijak nekompiluje, tudíč v nejhorším pÅ™ípadÄ› lze vždy otevÅ™ít klasický windowsácký Notepad a HTML kód napsat pÅ™ímo v nÄ›m. Pokud si ovšem chcete dopÅ™át trochu komfortu a zpÅ™ehlednit si práci, doporučuji používat editory kódu, které dokáží zvíraznit určité prvky syntaxe jazyka (Syntax hightlight) a neuvěřitelným způsobem zpÅ™ehlednit kód. Je obrovské množství editorů, které jsou k dispozici i zdarma, takže se nemusíte bát velkých investicí.

Zatím nejpÅ™íjemnÄ›jší zkušenost mám s editorem Notepad++ - http://notepad-plus-plus.org/. Je to free editor, který dokáže zvýražnovat syntaxi velkého množství jazyků, lze doplnit o množství pluginů.

Dále mám zkušenosti s editorem PSPad - http://www.pspad.com/cz/. Používal jsem ho dÅ™íve, ale mám u nÄ›ho pocit takové strnulosti a malé flexibility. Na trhu je tohoto softwaru mnohem více, viz následující seznam.

  • HTML Editor - český editor.
  • Golden HTML Editor - opÄ›t český software, je zde systém trochu podobný Intellisense ve Visual Studiu.
  • Visual Studio - VhodnÄ›jší spíše na velké projekty, kde je podstatná část serverových skriptů (ASP.Net, PHP). Na obyčejné statické stránky je to až příliÅ¡ robustní nástroj.

Základy syntaxe HTML

Prvkům jazyka HTML se Å™íká tagy. Jsou to definovaná odznačení, která se zapisují mezi závorky vÄ›tší/menší. Tagy bývají buď párové nebo nepárové. Toto dÄ›lení je zcela oprávnÄ›né, protože párové tagy mají vÄ›tšinou ohraničovat nÄ›jaký blok (tj. nÄ›jaký text, obrázek, tabulka,...), proto je tÅ™eba pÅ™esnÄ› definovat úsek, pro který bude vlastnost platit. Nepárové tagy na druhou stranu napÅ™íklad nÄ›co vykreslují či definují. Níže je prototyp párového tagu tag, který upravuje text Text, kt...

<tag>Text, který budeme formátován.</tag>

Tagy lze i vnoÅ™ovat do sebe, ale je tÅ™eba dávat pozor na to, že se musí jednotlivé tagy včas uzavírat. Pokud napÅ™íklad nastavíte nÄ›jakému text kurzívu a tučné písmo, mÄ›lo by to vypadat asi následovnÄ›

<tucne><kurziva>Tučný a kurzívou psaný text.</kurziva></tucne>
<tucne><kurziva>Tučný a kurzívou psaný text.</tucne></kurziva> - toto je Å¡patnÄ›

Nelze například nejdÅ™íve otevÅ™ít tag <tucne> a jako první ho uzavírat. Prohlížeč to samozÅ™ejmÄ› pochopí, ale je to proti standardům.

ZávÄ›r

To je pro tento díl vše. V dalším díle si pÅ™edstavíme strukturu HTML dokumentu a základní formátovací tagy.



Aktuálně

  • 3. 6. 2013 - Nový vzhled webu

Code Snippety

Komentáře

Statistiky

  • TOPlist